Eurolanche

Exkluzivní rozhovor: Petr Kváča

Talentovaných gólmanů nemá Colorado právě mnoho. Jedním z mladíků, kteří by v budoucnu mohli zabojovat o místo v brankovišti, je Petr Kváča. Dvacetiletý brankář chytající za České Budějovice v druhé nejvyšší české soutěži se v rozhovoru pro Eurolanche podělil o spoustu zajímavých zkušeností a neuniká mu ani činnost největšího evropského fanklubu. „Vím o Eurolanche a jsem hodně potěšený, že má Colorado takovou fanouškovskou základnu. I díky těmto věcem jsem hrozně hrdý na to, že jsem byl vybraný Coloradem,“ říká.

Nedávno jste si poprvé zachytal v extralize za Spartu Praha. Jaká to pro vás byla zkušenost?
Musím říct, že jsem si to nesmírně užil. Dalo mi to hodně zkušeností a ukázaly se některé chybičky, na kterých musím ještě pracovat, aby byly moje výkony lepší. Dostal jsem i zpětnou vazbu od trenéra gólmanů, které věci dělám dobře, a na kterých je třeba zapracovat. V tom vidím obrovský přínos. Celá ta zkušenost byla super, i když je škoda, že jsme oba zápasy prohráli, ale to je prostě sport. Můžu se od toho jen odrazit a jít dál, stejně tak věřím, že se Sparta zvedne a začne vyhrávat. Beru to pozitivně a vnímám to jako odměnu za práci, kterou jsem odváděl v Budějovicích.

Ve Spartě jste se setkal s finským brankářem Samim Aittokalliem, který byl stejně jako vy draftovaný Coloradem a v zámoří strávil tři sezony. Bavili jste se o tom spolu?
Ano, bavili jsme se docela dost právě o Coloradu. Vyprávěl mi o tom, jak se mu líbilo v Denveru (hlavní město Colorada, pozn. red.) nebo co zažil na farmě, s jakými kluky, kteří jsou už v NHL, on hrál... Rád jsem si s ním i za trénoval, protože Sami je na tom velice dobře po technické stránce, takže jsem se snažil toho co nejvíc okoukat. Bylo to moc fajn, a i v tomhle směru mě krátká zkušenost ve Spartě obohatila.

Byl jste na dvou předsezonních kempech Avalanche. V čem vám nejvíce pomohly?
Já jsem byl za to strašně rád a moc mě potěšilo, že jsem si mohl zachytat jeden zápas. Hlavně mi to pomohlo se rozkoukat, protože všechno pro mě bylo nové – jazyk, tréninky na ledě i v posilovně a taky způsob, jakým se chovají k mladým hráčům. Chodili jsme třeba často mezi fanoušky. Tréninky byly parádní, dozvěděl jsem se další nové věci, které můžu ve své kariéře použít. Otevřelo mi to oči a motivovalo ještě víc na sobě pracovat, abych dostal pozvánku na kemp i další rok, a trenéři Colorada na mě mohli vidět, že jsem zapracoval na nedostatcích. Jsem ohromně vděčný za to, že jsem si to mohl vyzkoušet!

V čem byly největší odlišnosti oproti tomu, na co jste zvyklý z Česka?
Na každém tréninku, jak na ledě, tak v posilovně nebo i při rozcvičce jsme měli na sobě hrudní pas. Takhle nás třeba monitorovali, jak jsme na tom kondičně. Měli jsme hodně pohovorů o správném stravování nebo o fyzičce. Oproti českým podmínkám se tam tyhle věci řeší hodně individuálně, do hloubky. Dostal jsem spoustu podkladů k tomu, abych mohl zesílit a dále růst. Jsem nesmírně rád, že mi tyhle věci poskytli. Jsme pořád v kontaktu – nadále mi volají a píšou, za což jsem strašně vděčný.

Určitě jste potkal řadu klubových legend. Kdo na vás udělal největší dojem?
Musím říct, že když jsem si jednou v San Jose šel kupovat snídani před zápasem, za rameno mě vzal Joe Sakic a ptal se mě, jak se mám, jak jsem se vyspal a že se těší, co večer předvedu, tak jsem na něj koukal s vykulenýma očima. Říkal jsem si, jestli to je vůbec možné… Pak si se mnou povídal dál a ptal se na Česko, ale třeba i na rodinu. Dokonce byl pak za mnou i po zápase a říkal mi, že jsem podal super výkon a je nadšený z toho, co jsem předvedl. I tohle mě hrozně potěšilo, že se o mě zajímá, přestože v této sezoně nejsem v Severní Americe. Dost mě to vzalo, protože je to jeden z top hráčů, který kdy hrál NHL a současný manažer Colorada, takže jsem z něj měl strašný respekt. Nesmírně ho obdivuju, za to, co dokázal, a jak se k nám všem mladým hráčům choval a podporoval nás. Byl jsem unešený, že si se mnou povídá a nejsem pro něj bezvýznamný. Udělal na mě dojem tím, jak na nás byl hodný a milý.

Na ledě jste se potkal s celou řadou dalších talentů organizace Avalanche. Kdo z nich vám nejvíce utkvěl v paměti?
Z mladých hráčů to byl J. T. Compher, který nám na nováčkovském turnaji dělal kapitána. Byl jedním z těch starších hráčů, ale byl hrozně hodný a ochotný pomoct se vším. Hodně ho teď sleduju a vím, že se mu dost daří a sbírá body. Zpětně je super si představit, že jsem hrál v týmu s hráčem, který teď válí za Colorado. Smekám před ním. Je to úžasný hokejista a doufám, že si s ním jednou zase zahraju.

Měl jste možnost setkat se s někým z prvního mužstva Colorada?
Předtím, než jsme odlétali do San Jose, jsem potkal hráče z prvního týmu. S Jonathanem Bernierem a Semjonem Varlamovem jsme se pozdravili a podali si ruce. Vídali jsme se v posilovně a na ledě. Oba na mě udělali dojem tím, jak moc si přidávají, trénují hodně individuálně. Byl jsem překvapený, jak všechno řeší dopodrobna. Občas se třeba stalo, že trenér gólmanů se s těmito dvěma zapomněl, protože ještě řešili nějaké detaily. Stejně tak kondiční trenér rozebíral s každým hráčem všechno, řekl bych až skoro přehnaně, což ale bylo super!

Líbí se mi vaše nadšení. Sledujete tedy i zápasy Avalanche?
Samozřejmě, zápasy sleduju pořád! Nastavil jsem si trochu těžší tréninkový plán a v noci potřebuju spát, takže ne že bych vstával na noční zápasy, ale ráno vždycky koukám na výsledek a highlighty. Ovšem pokaždé, když se hraje v příznivější čas, tak se dívám. Třeba nedávno, když se hrálo ve Švédsku a zápas byl ve 20 hodin našeho času. Musím říct, že začátek sezony mělo Colorado výborný, teď se víc prohrává, ale já stále věřím, že i když mají mladý perspektivní tým, tak se probojují dál.

Nevadilo vedení Colorada, že chytáte v Česku až druhou nejvyšší soutěž?
Tohle šlo mimo mě a vedení to řešilo s mým agentem. Spíš hlavně chtěli, abych odchytal co nejvíc zápasů. Pro mě je teď nejdůležitější Motor a víc neřeším. Jsem typ člověka, který se soustředí na přítomnost, řeší aktuální věci, co může změnit na zítřejším tréninku. Spolu s trenérem brankářů Standou Hrubcem se snažíme, abych se díky tréninkům denně zlepšoval. Jak to bude vypadat za několik měsíců, to člověk ovlivní tím, co dělá dnes.

Všiml jsem si, že jste po jednom domácím utkání Motoru spolu s trenéry brankářů Romanem Turkem a Stanislavem Hrubcem diskutovali s anglicky mluvícím mužem, který vypadal jako skaut…
Ano, to byl trenér gólmanů z farmy, který se na mě přijel podívat, a ještě možná přijede jednou. Dávají mi vědět dopředu, kdy přijedou. Jinak jsem přes mého agenta v neustálém kontaktu se skautem pro Evropu z Colorada.

Znáte Eurolanche, evropský fanklub Colorada?
Vím o tom, že fungují a že má Colorado největší evropský fanklub. Vím, že byli nedávno na zápasech ve Švédsku s Ottawou. Zaujalo mě, že takhle fandí a jsem hodně potěšený, že má Colorado v Evropě tak obrovskou základnu. Taky vím, že vydali knížku, která vychází i v angličtině. I díky těmto věcem jsem hrozně hrdý na to, že jsem byl na draftu vybraný Coloradem. Je super být součástí klubu, kde hráli výborní čeští hráči jako Milan Hejduk nebo Venca Nedorost.

Právě s Václavem Nedorostem jste v každodenním kontaktu, oba hrajete za Motor České Budějovice. Bavili jste se o Coloradu?
Venca taky sleduje NHL i Colorado, takže se vždycky bavíme o zápasech. Na začátku sezony jsme si povídali o Coloradu, jaké to tam bylo a podobně. Já jsem se pak na kempu v Denveru ptal, jestli ho tam znají, ale už se prý vyměnili i kustodi, takže si ho nepamatují.

Exkluzivně pro Eurolanche napsal: Matěj Mayer

Súvisiace články

Exkluzivní rozhovor: Sven Andrighetto

Rozhovor s Petrom Kváčom

Výlet do Švajčiarska za Aebischerom