Eurolanche

7 nejzajímavějších chvil Stadium Series

Detroit Red Wings a Colorado Avalanche zakončily unikátní víkend shodně, každý tým vyhrál jeden zápas. Ve skutečnosti záleželo pouze na jednom z výsledků, ale vykládejte to komukoli z 93.414 fanoušků, kteří v pátek a v sobotu prošli branami stadionu Coors Field.

Bývalí šampioni Avalanche, již slavili Stanley Cup v letech 1996 a 2001, rozjásali 43.219 fanoušků pátečním triumfem v rámci veteránského duelu 2016 Coors Light NHL Stadium Series, když své nenáviděné rivaly z Detroitu pokořili 5:2.

Stávající Red Wings si však připsali nejen sladkou pomstu, nýbrž především důležité dva body za výhru 5:3 nad aktuálním celkem Avalanche; vrchol 2016 Coors Light NHL Stadium Series si v sobotu nenechalo ujít rovnou 50.095 příznivců.

Nejen oživení legendární rivality, ale také důležitý souboj letošní sezony NHL mezi dvěma uchazeči o play-off... Ať už šlo o fanoušky, hráče, trenéry či klubové zaměstnanců Colorada a Detroitu, zaryl se jim víkend do paměti zásluhou mnoha událostí.

1. Představovačka veteránů

Ať už se zdravilo, bučelo či euforicky tleskalo, představování bývalých hvězd před pátečním soubojem veteránů bylo fantastické. Právě kvůli nim se stadion Coors Field zaplnil už na předkrm před sobotním duelem – pro fanoušky to byla jedinečná šance, jak si oživit jednu z nejvýraznějších rivalit dějin sportu.

Při představování dvojice Steve Yzerman a Nicklas Lidstrom příznivci Red Wings ty z Colorada, kteří usilovně bučeli, překřičeli.

Na opačné modré čáře se nejsilnějšího aplausu dočkalo závěrečné kvarteto: Patrick Roy, Adam Foote, Ray Bourque a Joe Sakic. Peter Forsberg zase zažil tak dlouhé ovace, že v jejich průběhu stačil gestem pozdravit všechny na tribunách. A Claude Lemieux? Při jeho nástupu to byl takový rachot, že dokonce zaniklo jeho jméno vyslovené moderátorem.

2. Rád tě zase vidím!

Joe Sakic a Steve Yzerman nyní bývají k vidění v oblecích – první jako generální manažer Avalanche, druhý stejnou funkci zastává v Tampa Bay Lightning. My si je však dobře pamatujeme jako dva členy Síně slávy NHL a zároveň klíčové postavy rivality Colorado - Detroit.

A tím, že v pátečním veteránském duelu skórovali oba, připomněli všem minulost dokonale.

Jen malá ukázka toho, co obě legendy s číslem 19 uměly nejlépe ze všech.

3. Nabídka přímeří

Na samém konci pátečního veteránského duelu se slavní borci Red Wings a Avalanche odhodlali k něčemu, co bylo ještě pár let zpátky absolutně nemyslitelné.

Hráči v obou dresech, v červeno-bílých i v modro-vínových, se navzájem promíchali a zapózovali fotografům na společný snímek, málem se u toho drželi za ruce. Byla to jejich neoficiální nabídka příměří; tečka za jednou z největších rivalit nejen historie NHL, ale možná i sportu jako takového.

Tak schválně, kývli by na něco podobného třeba Lemieux a Kris Draper před 14 lety, když se Red Wings a Avalanche potkali v play off popáté za sedm sezon? Ani náhodou!

Nestalo by se tak ani mezi Sakicem a Yzermanem či mezi Robem Blakem a Lidstromem, jakkoli to jinak jsou hokejoví gentlemani. Ale pátek věci změnil. Tenhle veteránský souboj byl opravdovou oslavou rivality, již v letech 1996 až 2002 musel hltat každý hokejový fanda.

4. Superstřela Nathana MacKinnona

Když se Detroit ujal vedení, rozhodl se to změnit Nathan MacKinnon, který svou nechytatelnou střelou, kterou vyslal něco málo po polovině první třetiny, vyrovnal stav zápasu. 

Když se ujal puku ve středním pásmu, jel již s Alexem Tanguayem dva na jednoho a udělal nejlépe, že nepřihrával, protože ze zadu na ně dotírali hráči Wings.

"Byla to dobrá střela" uvedl Petr Mrázek, brankář Detroitu Red Wings. "Mohl jsem ji mít. Když jsem tuto střelu postil, byl jsem na sebe trochu naštvaný."

5. Bavlněná bouře

Jelikož bylo víkendové počasí v Denveru vyloženě vlahé (při úvodním buly v sobotu ukazoval teploměr přes 18 stupňů Celsia), nedočkala se NHL toho, že by hokejový duel pod širým nebem ještě vyšperkovala sněhová bouře. Místo toho byl stadion vyzdoben bílými chomáčky bavlny, aby sněhový efekt vyvolaly aspoň naoko.

A bavlna skutečně začala v průběhu druhé a třetí třetiny vířit vzduchem jako při sněhové smršti. Objevovala se všude možně na stadionu, ale naštěstí ne ve velkém množství přímo na ledě.

"Nečekali jsme, že při takových teplotách bude sněžit," usmál se Mrázek.

Silný vítr sice nutil pořadatele k tomu, aby týmy nechali v rámci férovosti měnit strany už po deseti minutách, ale co bylo klíčové: poletující bavlna nezpůsobila zpoždění – a naopak vytvořila povedenou imitaci sněhu.

"Vítr se tak točil, že se na led nakonec nic nedostalo," řekl Richards.

6. 14 bláznivých sekund

Red Wings se poté, co Abdelkader ve třetí části změnil skóre na 3:2 v jejich prospěch, cítili opravdu dobře, v povznesené náladě. Jenže hlasatel ani nestihl pronést jméno střelce, jak rychle Avalanche odpověděli.

Hned 14 sekund po této trefě totiž skóroval Alex Tanguay, když ranou z první překonal Mrázka a vyrovnal stav.

A tím pádem se euforie příznivců Red Wings, jichž v ochozech nebylo vůbec málo, okamžitě ztratila v náhlém výbuchu radosti domácích fanoušků. Dvě branky v průběhu pouhých 14 sekund zadělaly na strhující finiš.

7. Richardsův vítězný gól

Pro hráče, fanoušky Colorada to byla studená sprcha, která ošklivě zakončila tento úžasný víkend. Útočník Red Wings Brad Richards trval na tom, že ani pořádně nestřílel, že vlastně jen chtěl dostat puk co nejblíž brance. Ale povedlo se mu to tak dobře, že si minutu před koncem třetí třetiny v sobotu připsal vítěznou trefu.

Začala to všechno střela Niklase Kronwalla. Varlamov svým zákrokem dovolil dorážku, k níž se dostal Richards, jenž přijížděl z levé strany. Puk se od něj skutečně spíš odrazil – a přeskočil Varlamova, který už jen bezmocně sledoval, jak se kotouč dostal přes brankovou čáru...

"Byla to parádní trefa," řekl Petr Mrázek. "A celkově skvělý zážitek!"

Zdroj: NHL.com